Nosorožec v moderní době
Stav nosorožců rapidně poklesl. Z původního množství jich zbylo jenom něco kolem 18 000, čtyři z pěti druhů nosorožců je ohroženo vyhynutím, což je alarmující počet. Nosorožci jsou vybíjeni, jejich druh vymírá, životní prostředí je ničeno, ochrana přírody a zvířat nepomáhá. Zřízené národní parky v Keni tvoří jakousi ochranu, ale stále je to nedostatečné. Všichni nosorožci nehynou jenom díky pytlákům, ale chytají se také do pastí, jež jsou určeny pro jiný druh zvěře, která má být odchycena.
Někdo by mohl namítnout, že viděl nosorožce v ZOO, ale jaký je to rozdíl vidět živoucí nosorožčí rodinu ve volné keňské savaně, kde se prohánějí ve svém životním a přirozeném prostředí. V savaně, kde žili odnepaměti. Mnoho lidí by jistě překvapilo, že většina keňského obyvatelstva nikdy neviděla živého nosorožce. Keňa – země nosorožců a oni ho neviděli? Je to jednoduché – nemají na drahé vstupné do národních parků, jež tu byly zřízeny pro zachování životních prostředí a hlavně pro záchranu ohrožených druhů, jako je třeba nosorožec.
Keňa a nosorožci
Kampaň Zachraňte nosorožce, která byla oficiálně zahájena organizací EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) v roce 2005, získala množství přívrženců. Keňa se také účastnila tohoto záchranného programu, který měl podpořit ochranu a identifikaci všech 18 000 nosorožců, kteří tu ještě zbyli.
Hlavními cíli projektu pro záchranu nosorožců bylo seznámit širokou veřejnost s touto problematikou. V Keni, v celé Africe, ale i v jiných zemích organizace EAZA pořádala prohlídky zoologických zahrad a poukazovala na smutnou skutečnost se stále klesajícím počtem nosorožců ve volné přírodě. Seznamovala obyvatele se skutečnostmi, které ohrožují dosavadní vývoj stavu nosorožců, ochrany přírody a životního prostředí, učila je chovat a poznávat nosorožce jako lidské bytosti, které mají své potřeby a život. V neposlední řadě se také snažili získat dostatek finančních prostředků, které by ochranu prostředí a nosorožců povzbudily a daly jim jakousi vzpruhu, protože v dnešní době se bohužel všechno točí kolem peněz – Afriku, Keňu i jiné země třetího světa nevyjímaje.
Keňa přispěla nemalou měrou, aby se stav nosorožců zvýšil. Vytvořila tzv. enviromentální programy, které seznamují veřejnost, ale i strážce parku se vším, co je potřeba k snadnějšímu a účelnějšímu spravování životního prostředí a ochrany přírody. Jak se starat o přírodu, zvířata, nosorožce, poznávat léčivé byliny, které by jim mohly pomoci. Dalším příspěvkem se stal monitoring nosorožců. Po celé Keni a Africe běhají monitorovaní a označení nosorožci. Dá se tak jednoduše a účelně sledovat jejich stav.
Nosorožec a translokace
Translokace je naplánovaný odchyt nosorožců. Keňa je na toto specialistou, protože se na jejím území drží nejvíce nosorožců z Afriky. Translokace vyžaduje specializovaný tým odborníků, kteří uspí dané stádo nosorožců nebo osamoceného jedince. Pomocí speciální techniky, mnohdy i jeřábu je nosorožec vyzdvižen do nákladního auta a poté převezen na místo určení. V Keni je mnoho míst, kam se převážejí. Je to velice důležité, zejména pro menší stáda nosorožců, kteří vlivem změny životního prostředí migrují někam jinam, kde nemohou potkat jiné stádo. Docházelo by tak k rozmnožování uvnitř rodinného kruhu, což ochrana přírody nemůže dopustit. Rodila by zdegenerovala, mláďata by ztratila schopnost další reprodukce, což by bylo posledním hřebíčkem do rakve osudu nosorožců v Keni. Právě proto tu je translokace, která umožňuje příliv nové krve a možnost normálního rozmnožování, které bylo díky přírodním podmínkám nosorožcům odejmuto.
Nosorožčí rohy
Pro nosorožce se staly jeho rohy skutečným prokletím. Kvůli nim byli v Keni a v celé Africe skoro vyhubeni. Nosorožčí rohy tvoří látka zvaná kreatin, jež se nachází i v našich vlasech a nehtech.
Nosorožec a jeho výrůstek byl často spojován s čínskou medicínou, kde tvořil hlavní přísadu do léků. Sám o sobě snižoval horečku, nebyl afrodiziakem, jak se dříve myslelo. Možná, kdyby nebylo čínské medicíny, kde se tak hojně využívá, nebyl by takový odběr rohů nosorožců ve světě. Pytláctví a černý obchod by tak nekvetl. Keňa a Afrika by se staly oblastmi, ve kterých se stále ještě prohánějí nosorožci po savanách.
Volní a svobodní. Miliony lidí věří v čínskou medicínu, tisíce zvířat pro ni umírají. Je smutné, že tajemným účinkům nosorožčího rohu se dá jenom těžko věřit. Ani nejsou prokázané. Pravděpodobně jsou pouhým mýtem kvůli kterému nosorožci umírají. Keňa umírá. I Afrika umírá. A životní prostředí s nimi, protože ztrácí tvora, který tu přetrval po miliony let. A my jsme jej dokázali dovést během několika desítek let téměř na pokraj vyhubení.
