Amónův chrám v Karnaku

• monumentální komlex, který nemá nikde konkurenci
• chrám je komplex svatyň, domů, pylonů, soch, katedrál a obelisků
• pochází z doby třetí říše, současnou podobu má z doby 30. dynastie
• na zdech je přes čtvrt miliónu umělecky vytesaných hieroglyfů

Théby byly v období Nové říše (1539-1075 př.Kr.) hlavním městem Egypta a jejich centrem byl chrám boha stvořitele Amóna. Amonův chrám tvořil součást rozlehlého komplexu v Karnaku, hlavní pokladně státu bohatého z daní a kořisti faraónových výbojů.
Masivní pylon čili brána u vchodu Amonova chrámu je první z průvodu šesti bran na cestě otevřeným prvním nádvořím k druhému pylonu se dvěma sochami Ramesse II. (1279-1213 př.Kr.). tento pylon vede do hypostylové síně s kolonádou obrovských sloupů.

Uspořádání chrámu v Karnaku

Velká síň, která bývala patrně zastřešená, působí spíše dojmem chodby než komnaty, etapy na cestě chrámem. Tento dojem ještě zvyšují dvě řady mohutných sloupů tvořící ústřední cestu v protikladu k menším sloupům za nimi, které s nimi nejsou v zákrytu. Prostor po obou stranách cesty byl šerý a rozbíjely jej nepravidelně rozhozené sloupy, zatímco ústřední cesta byla vyšší, ostře vymezena a osvětlena z okenních štěrbin těsně pod střechou.
Cesta Amonovým chrámem vede dál soustavou temnějších vnitřních síní přes tři další pylony, z nichž některé měly původně zlaté dveře a stříbrné podlahy, do svatyně boha slunce vybudované Thutmosem I. (1493-1482 př.Kr.). Tato komora, ohnisko celého chrámu, obsahovala ve schránce ze zlata a drahých kamenů Amónovu sochu.