Egyptologie
Historie české egyptlogie
Čeští Egyptologové jsou díky svým významným objevům známí po celém světě. Zakladatelem české egyptologie byl na počátku minulého století František Lexa, původem středoškolský profesor. Ten se stal v roce 1922 profesorem egyptologie na Karlově Univerzitě. Lexa se zaměřoval především na zkoumání staroegyptského jazyka démotštiny, napsal k ní mluvnici a přeložil řadu textů. Zbytek života pak překládal díla staroegyptské literatury. Jeho žákem se stal i Jaroslav Černý, vynikající znalec novoegypštiny a koptštiny. Černý měl jako první možnost od roku 1925 pracovat přímo v Egyptě.
První úspěchy egyptologů
Nástupcem Lexy se stal Zbyněk Žába, ten působil v Egyptě v letech 1953 – 1956 jako lektor češtiny v Káhiře. V roce 1958 vytvořil s Lexou Český egyptologický ústav, jehož účelem bylo zkoumání Egypta od starověku po dnešek. V letech 1961-1965 se pod Žábovým vedením uskutečnilo pět výprav do Nubie. Tehdy se podařilo zaznamenat 300 skalních nápisů a zhruba 5000 skalních kreseb. Tyto objevy znamenaly první větší úspěchy českých výprav. Dále byla v té době prozkoumána pevnost Keťasí a pohřebiště ve Vádí Kitně.
Příchod prof. Miroslava Vernera
V roce 1975 převzal vedení Českého egyptologického ústavu M. Verner. V tomto roce získal egyptolog Verner rozsáhlou archeologickou lokaci v Abůsíru jejímž středem byla nikdy neprozkoumaná oblast jižně od abůsírských pyramid. Od roku 1991 probíhá systematický výzkum hrobek v oblasti jižního Abúsíru. V nedávné době egyptologové nalezli na 4500 let starý neporušený hrob s pohřební komorou kněze Neferinpua. Průzkumy trvají dodnes.
Největší úspěchy
Významný úspěch pro českou výpravu nastal v roce 1980 kdy byla identifikována skupina velkých hrobek na jižním okraji Abúsíru z období kolem poloviny prvního tisíciletí př. n. l. Dosud se prozkoumaly pouze dvě hrobky. Jedna patřila hodnostáři Vedžahorresnetovi a druhá knězi Lufaa, ta však nebyla vyloupena. Rozsahem své výzdoby nemá obdobu a patří tak mezi nejdůležitější objev české výpravy v Egyptě.
Češi mimo jiné provádí výzkumy v malé, archeologicky přehlížené oáze Baharíja. Ta leží v Egyptské západní poušti. V oáze Hajez byly objeveny pozůstatky osídlení z doby stavitelů pyramid. Tento objev patří k nejstaršímu dokladu osídlení z faraonského Egypta v této oblasti.
